Rybářská loď jménem Kulda se vydala na lov ryb. Jelikož tuto sezónu neměla moc úspěch, tak se posádka rozhodla odplout na širé moře. Před plavbou si, ale neskontrovala jaké bude počasí a tak ve chvíli kdy vpluli na širé moře zjistili, že se na ně žene veliká bouře. Po pár minutách byla bouře už u nich. Kapitán už věděl, že je velmi zle. Vlny dosahovaly pěti metrů. Vítr dosahoval 90 km/h. A tak kapitán zavelel posádce, aby všechny rybářské sítě uklidila a potom šla ihned od podpalubí. V podpalubí posádka společně s kapitánem rozhodla, aby se vrátili znovu na pevninu. Když se kapitán snažil loď otočit tak zjistil, že mu motor nefunguje tak jak má. Po chvíli zkoumání usoudil, že se nejspíše zamotalo nějaké staré lano do motoru. To byl ale problém. V tomhle počasí se nikdo nemohl potopit pod loď, aby lano od motoru odřízl. Loď byla tedy naprosto nepoužitelná. Kapitán volal S.O.S, ale nikdo se neozýval. Možná proto, že nikdo nechtěl ohrozit svoji posádku. Jediná šance posádky byla vypálit pár světlic a doufat, že třeba někoho nalákají. Po šesti světlicích se ozvala loď, která byla ochotna přijed pomoci, ale doplula by až za čtyři hodiny, jenže takové čekání si posádka lodi kulda nemohla dovoli. Oceán je nelítostně táhl kam chtěl. Posádka byla po několika velmi psychycky i fyzicky náročných hodinách plavby velmi vyčerpaná. Asi za osm hodin se loď začala blížit k malému ostrovu, na kterém i skončila svoji otřesnou plavbu. Námořníci v čele se svým kapitánem proskoumali ostrov, ale zjistili, že na něm nikdo nežije. Pět dní přežívali na ostrové kde nebylo skoro ani co k snědku. Pátý den večer se moře po bouři uklidnilo a tak se námořníci rozhodli postavit z rozbité lodě malou loďku, která by je pomohla zachránit. Díky bohatému příslušenství lodě se posádce podařilo vyrobit malý člun, který je uspěšně převezl za civilizací. Všem se ulevilo, že to přežili. Nikdo na to rád nevzpomíná. Kapitán, který je odpovědný za svou posádku ze záchraného člunu vystoupil jako poslední, i přestože byl velmi silně podchlazený.
O hodině fyziky jsme měli za úkol po skupinkách změřit výšku dvou poschodí a poté stopovat jak dlouho nám zabere vyběhnutí dvou pater a vypočítat náš výkon. Poschodí jsme měřili provázkem kolmo dolů, takže musíme počítat s tím, že naměřený čas nebude přesný, protože na schodech jsme museli probíhat zatáčkou. Aby jsme se v zatáčce co nejméně zdržel snažil jsem se běhat co nejblíže u zábradlí. V mojí skupince nás bylo šest. Nejrychlejší jsem byl já a Vašek, dvě patra jsme vyběhli za 8,40 sekundy. Po doměření časů jsme se vrátili do třídy a začali počítat náš výkon. Na vypočítání našeho výkonu jsme museli vědět svoji váhu, délku dráhy a čas jak dlouho nám to trvalo. Nejhorší čas v naší skupince byl 10,42 sekundy.
